Ozvěny Horňácka 2010

 

Program:

Pátek 20. 8. 2010

20:00 – Horňácký stadion

Ondřej Havelka & Melody Makers

Jako host vystoupí Horňácká cimbálová muzika Ležhory.

 

Sobota 21. 8. 2010

13:00 - 19:00 – Velické náměstí

Dožínkový biojarmak a tradiční jarmak lidových výrobků

Prezentace ekologických zemědělců a ukázky řemesel.

 

16:00 – Velické náměstí

Krojovaný průvod

Přehlídka zúčastněných souborů, pěveckých sborů a cimbálových muzik.

 

18:00 – Velické náměstí

Zpívání u kostelních hradeb

Účinkují: Ženy z Dolních Dunajovic, Mužácký sbor z Milotic, ženský a mužský sbor z Velké nad Veličkou.

 

19:30 – Horňácký stadion

Pořad dětských souborů

Účinkují: Vavřínek – Blatnice, Merínek – Kunovice, Ždáničánek – Ždánice, Veličánek – Velká nad Veličkou

 

20:30 – Horňácký stadion

Z Uher do Moravy

Účinkují: Kašava – Zlín, Technik – Bratislava (SR), Fonó zenekar – Budapešť (Maďarsko), Velička – Velká nad Veličkou, Horňácká cimbálová muzika M. Hrbáče, Musica Foklorica, Horňácká cimbálová muzika J.Grabce, Ženy z Dolních Dunajovic, Mužácký sbor z Milotic, ženský a mužský pěvecký sbor z Velké nad Veličkou.

 

23:00 – Horňácký stadion, Strážná hůrka

Noc s hudci

 

V případě deště se akce uskuteční v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou.

Dny české kultury v maďarském Szegedu

Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče a Folklorní soubor Velička z Velké nad Veličkou reprezentovaly ve dnech 20.-21.5.2010 české lidové umění v rámci Dnů české kultury, které v jihomaďarské metropoli Szegedu pořádalo Velvyslanectví České republiky v Maďarsku ve spolupráci s Českým centrem v Budapešti. Spolu s týdnem českého filmu, během kterého se maďarskému publiku představí současné české filmy,  folklorní koncerty zpestřily zajímavý program každoročního jarního festivalu.

Během dvou hodinových koncertů v historickém centru Szegedu představili muzikanti a tanečníci písně a tance z regionu Horňácko, jenž patří k našim etnograficky nejhodnotnějším lokalitám. Oba koncerty sklidily velký divácký zájem, jistě také proto, že i přes jazykovou bariéru je moravský folklor maďarskému publiku velice blízký.

Pro folkloristy bylo jistě nezapomenutelné neformální setkání s českým velvyslancem Jaromírem Plíškem a jeho manželkou a dalšími členy české diplomatické delegace. Všichni společně si v přilehlém českém gastronomickém pavilonu zazpívali  Ty velické zvony…, či sérii sedláckých o mlýnech a mlynářích. Volba tématu písní byla záměrná – v Szegedu se totiž tradičně ve mlýnech zpracovává sušená paprika. Velice nás potěšil fakt, že nejen čeští diplomaté jsou milovníky Horňácka a horňáckého folkloru, ale že se k nám radostně hlásili i představitelé szegedské radnice, kteří v minulosti navštívili Horňácké slavnosti jakožto hosté prvního tajemníka velvyslanectví Ladislava Lukácse.

České dny v  Szegedu jsou součástí většího celku; během pár měsíců se v několika maďarských městech představí interpreti různých hudebních žánrů (Iva Bittová aj.), diváci mohou navštívit výstavy prací světově uznávaných českých výtvarníků a designérů (např. Alfons Mucha, Jiří Pelcl, zhlédnout fotografie dokumentující jeden den života v Česku zachycený objektivy různých fotografů, seznámit se s literárními debuty mladých českých autorů, či ochutnat gastronomické speciality české kuchyně.

| 20.06.2010 | Monika Frantova

Malé ohlédnutí za fašankovými dny

            Fašankové dny ve Velké nad Veličkou mají už léta pevné místo kulturním kalendáři obce. Dosud se stále zachovává tradiční harmonogram sobotní besedy u cimbálu, nedělní a pondělní fašankové obchůzky a úterního symbolického pochovávání basy. K fašankové besedě u cimbálu neodmyslitelně patří košt horňácké slivovice. V letošním roce se ovšem celkové pojetí sobotní zábavy poněkud změnilo. K obvyklé taneční zábavě jsme připojili velkolepou degustační akci připravenou Klubem horňácké slivovice a ochutnávku vybraných specialit z horňáckého jídelníčku, které připravil v restauraci kulturního domu V. Vaněk.

Zpětně musíme říct, že naše prvotní obavy, jak toto netradiční spojení folkloristů a koštérů přijme veřejnost, se rozptýlily hned na začátku sobotního večera. Jsme velice rádi, že ohlasy diváků domácích i přespolních byly v drtivé většině kladné, nespokojení snad mohli být jen ti, kteří přišli pozdě a v přeplněném sále nemohli najít volné místo k sezení, či ti, kteří byli před svítáním unavenými organizátory ze sálu „vykázánii“. Zaznamenali jsme též jednu kuriózní výtku, že „na parketě je tolik ludí, že néni kam stúpnút, leda na cuzí nohu“. Dotyčnému jsme na místě slíbili, že se pokusíme v příštím roce s tímto problémem něco udělat a kulturní dům zrekonstruujeme nebo „nafúkneme“.

            K dobré pohodě přispělo nejen vystoupení stovky účinkujících – domácích pěveckých sborů, tanečníků z Veličánku a Veličky, CM Martina Hrbáče, mladé CM s primášem R. Sokolem a strážnického soboru Žerotín, ale i téměř čtyři stovky vzorků ovocných destilátů z Horňácka, Slovácka i Slovenska. Destiláty hodnotilo 36 dgustátorů ve 12 komisích, nejlepší vzorky postoupily do finálového kola, z nich bylo vybráno 5 nejlepších. Degustátoři měli nelehkou úlohu, protože úroveň všech vystavovaných vzorků byla velmi vysoká. Mezi vystavenými vzorky byly kromě tradiční horňácké slivovice zatoupeny i ostatní destiláty. Pomyslnou palmu vítězství si na Slovensko odvezl Pavel Cišemer z Chropova, ostatní medaile zůstaly doma na Horňácku. Kdo nestihl ochutnant všechny vzorky, které si ve výstavním katalogu zatrhl, mohl v degustaci pokračovat v úterý. Hosté nepohrdli ani vybranými specialitami horňácké kuchyně.

            Úterní pochovávání basy je již několik let poznamenané slabší diváckou účastí. Debat o otázce, proč to mu tak je, bylo v minulosti nepočítaně. Je to způsobeno tím, že veřejnost i sami folkloristé mnohdy musí zvažovat důvody pracovní, rodinné, zdravotní či jiné, které jim brání v tom, aby si se pochovávání zúčastnili. Velkou roli hraje také fakt, že velický divák je náročný a během celého roku má mnoho příležitostí navštívit folklorní akce, takže po sobotním koštu a besedě u cimbálu a dvoudenní fašankové obchůzce už raději relaxuje. Mohlo by se zdát, že tato skutečnost je pro nás spíš demotivující, ale opak je pravdou.

Následující postní období nabádá ke střídmosti a rozjímání. Snad nám nahoře bude odpuštěno, že místo přehodnocování vlastních hříchů už snoveme plány, jak my, aktivní udržovatelé horňáckých tradic všeho druhu, ozvláštníme ten příští fašanek, aby si na své přišel jak domácí divák, který fašanek považuje za přirozenou část kalendářního cyklu -  tudíž nic zvláštního, i přespolní host, který návštěvu Horňácka vnímá jako kulturní svátek a fašanek chápe jako vzácnou možnost okusit něco z obrovského hmotného i nehmotného bohatství, které nám zanechaly minulé generace. Motivuje nás k tomu především společný cíl -  podporovat kulturní život v obci a udržovat folklorní tradice regionu, mezi něž bezesporu patří jak lidové obyčeje, tance a písně,  tak umění vyrábět kvalitní destilát, který byl odjakživa neoddělitelně spjatý se životem na Horňácku.

Na přípravě letošního fašanku se podíleli FS Velička, Klub horňácké slivovice, Obec Velká nad Veličkou a fašankáré z řad horňáckých muzikantů, zpěváků a tanečníků.

 

 
| 21.02.2010 |FS Velička a Klub horňácké slivovice

 

Fašankové dny 2010

spojené s koštem slivovice a ochutnávkou fašankových specialit

Pořádá: Folklorní soubor Velička, Klub horňácké slivovice a Obec Velká nad Veličkou

sobota 13.2.2010

16:00 Košt slivovice

19:00 Fašanku, fašanku…

          Účinkují: Veličánek a CM s primášem R. Sokolem

                           Ženský sbor z Velké nad Veličkou

                           HCM M. Hrbáče

                           FS Velička

                           FS Žerotín Strážnice

                           Ženský a mužský sbor z Velké nad Veličkou

Neděle, pondělí 14.-15.2.2010

Tradiční fašanková obchůzka

 
Úterý 16.12.2010

19.00 Pochovávání basy

          Košt slivovice

  

Bohatá tombola

Více než 250 vzorků slivovice

Krojovaní vstup zdarma

 

Vzorky do koštu je možno odevzdat v kavárně KD ve Velké nad Veličkou

Předprodej vstupenek: kancelář KD ve Velké nad Veličkou, tel 518 329 237

Info: www.velicka.wz.cz

  | 23.01.2010 | Monika Frantova

 

Ohlédnutí za rokem 2009

 

            Rok 2009 byl pro soubor dá se říci zlomový. Jádro malého kolektivu utužené festivalovými zážitky z Asie a Afriky  posílili noví členové. Během jara se malá taneční skupina rozrostla na téměř dvojnásobný počet. Prubířským kamenem se staly Požitavské folklorne slávnosti ve slovenské Mani, kde jsme předvedli velice solidní výkon jak na pódiu, tak během neformální zábavy po vystoupení. Začali jsme se těšit na léto, přestože bylo velmi „pracovní“. Horňácké slavnosti sice zčásti propršely, nám ale náladu spravil fakt, že nás po dlouhé době Veličané konečně pochválili – jak za počet členů, tak za choreografii a taneční výkony. Nadšeně jsme sbalili kufry a odletěli na Kypr. Zájezd plný překvapení, šoků i super zážitků, týden vystoupení ve čtyřicetistupňových vedrech, pár momentů odpočinku při opalování a koupání, adaptace na středomořskou kulturu, obohacení i ochuzení… „Zvládli jsme to,“ konstatovalo spokojeně prezidentské trio po příletu domů. Čekala nás akce organizačně nejnáročnější – Ozvěny Horňácka. 

            V posledních letech se podařilo s určitou pravidelností zakomponovat do původně jednodenní programové skladby Ozvěn Horňácka páteční koncerty. Už podruhé patřilo pódium na Strážné hůrce Čechomoru a Horňácké cimbálové muzice Martina Hrbáče. Spojení těchto dvou zdánlivě nesourodých hudebních těles skýtá publiku netradiční hudební zážitek, který nabídne posluchači unikátní možnost porovnat dvojí  vnímání a uchopení lidového hudebního materiálu. Stejně jako předloni byla hostem koncertu Velička, tentokrát ovšem nejen v roli „předskokana“, ale i platného účinkujícícho ve vrcholné části koncertu – tanečním vystoupením v několika společných skladbách Čechomoru a HCMMH prokázala nejen taneční kvality, ale i flexibilitu a schopnost zpracovat také tradičnímu folkloru poněkud vzdálené téma. Sobotní program byl ovšem negativně poznamenaný nepřízní počasí. Hustý déšť znemožnil konání večerních pořadů v amfiteátru na Strážné hůrce. Přestože sál kulturního domu zcela postrádá genia loci Hůrky, diváci nadšeně aplaudovali všem účinkujícím – dětským souborům Spineček ze Vnorov, Májíček z Brna, Kopaničárek ze Starého Hrozenkova a domácímu Veličánku, pěveckým sborům z Hroznové Lhoty, Nitry a Velké nad Veličkou, muzikám M. Hrbáče, J.Grabce, Musice Folklorice a CM Kubíci, dospělým tanečníkům z Veličky,  Kohoutku z Chrudimi,  Vranovčanu z Vranova nad Topľou i hostům z dalekého Kypru.

 

            Krátká relaxace začátkem září byla velmi brzy vystřídána pracovní atmosférou. Služebně starší členové dále úspěšně „týrali“ ty začínající, takže jsme v listopadu mohli konstatovat, „že už sa na ních dá dívat J“.  Mikulášská za dveřmi, takže oprášit kožuchy, vlňáky a jdeme na to. Navázali jsme na dobrý model vánočního pořadu, který jsme v prosinci 2008 předvedli na ostravském vánočním festivalu Souznění – drapulenky, maškary, koledování… Kromě našich oblíbených spolupracovníků Majstra Hrbáča a Majstra Zálešáka jsme pozvali velické sbory a dětský soubor a zimní obrázky z Horňácka byly na světě. Radost měli i muzikanti; pochvalovali si, že bylo v sále dost tanečníků a zpěvců, takže je to hraní i baviloJ.

 

            O týden  později jsme zimní obrázky z Horňácka úspěšně zopakovali v rámci společného vánočního koncertu se souborem Malé Zálesí v sále luhačovického kulturního domu Elektra. 

            Rok 2009 byl úspěšný i pro náš pidisbor (toto označení vytvořila jedna z členek pětihlavého tělesa, neboť vzhledem k věku a stavu jednotlivých členek jsme se nemohly dohodnout, zda jde sbor považovat za dívčí, nebo ženský). Děvčata hostovala na sérii velkých koncertů pořádaných u příležitosti kulatého životního jubilea Majstra Hrbáče. Cítila se velmi poctěna, protože se režijním záměrem oslavence ocitla ve scénáři po boku takových „stars“ jako Luboš Holý, pan rídící Okénka, Majstr Zálešák či Jaroš Hrbáč.

 

            Za pár dní je konec roku, a co nás čeká? Určitě akce, které soubor tradičně pořádá - fašanek, Ozvěny, Mikulášská. Máme v plánu pár větších koncertních vystoupení, takže musíme sehnat peníze a vyrazit na soustředění, abychom mohli připravit nový program. No a v létě snad zas za hranice všedních dnů… teda na zájezd…

| 20.01.2010 | Monika Frantova
 

            

Mikulášská beseda u cimbálu

5. 12. 2009, sál KD Velká nad Veličkou

 

            

Letos jsme pro Vás připravili adventně-vánoční pořad s podtitulem Vánoce, Vánoce, skoro-li budete.  Je to takové malé ohlednutí za dobou, kdy  vesnicemi na Horňácku po večerech procházely maškary zpodobňující nejen čerty a Mikuláše, ale i strašidelné Lucie, tajemného mutka, děsivou smrt, přejezeného nadítého, veselého šlajféra, kominára, rozverné kozy a nebo nemotorného medvěda; kdy se v jednotlivých domech scházely drapulenky či pradleny a při práci předvedly leccos ze svého repertoáru pěveckého či vyprávěčského; kdy pod vánočním stromečkem nebylo drahých dárků, ale spíše tiché radosti; kdy lidé během Vánoc podléhali tajemným pověrám a magickým praktikám; kdy vesnicí zněl zpěv koledníků a táhlé troubení ponocného.

Srdečně Vás zveme na malou exkurzi do nedávné minulosti a přejeme si, aby Vám tento malý nástin zimních obrázků z Horňácka byl příjemným zastavením v uspěchané adventní době.

 

         V pořadu účinkují:

Národopisný soubor Velička

Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče

Dětský folklórní soubor Veličánek

Ženský a mužský sbor z Velké nad Veličkou

| 22. 11. 2009 | Monika Frantova

Dny středoevropské kultury ve Středomoří

aneb Velička na Kypru

Po  fašanku? Půst...

 

Pochování basy ukončilo období zábav a veselí, a Škaredou středou začíná 40tidenní půst, během něhož se lidé připravovali na nejvýznamnější církevní svátek – Velikonoce.  V době postní byly zakázány všechny taneční zábavy, chlapci nesměli chodit ke galánkám, na což pilně dohlíželi představení obce.

            Velikonoce na Horňácku jsou spojeny s řadou magických obřadních praktik. Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty nesměly zvonit kostelní zvony, vesnice obcházeli chlapci s „repotáčama“.  Když se zvony na Bílou sobotu opět rozezněly, spěchali lidé do sadu zatřást všemi stromy, aby bylo v následujícím roce hodně ovoce.

            Nejvíce praktik se pojí k Velkému pátku. Brzy ráno, ještě za tmy, se chodívali lidé umývat do potoka, aby byli po celý rok čerství a zdraví. Hospodář přinesl vodu také domů, umyl jí vrata, dveře, napojil dobytek.  Hospodyně odnesla k potoku umýt zase všechno nářadí a nádobí, které se používalo k přípravě a pečení chleba. Byly zakázány také veškeré polní práce – nesmělo se hnout se zemí. Velký pátek byl podle lidových představ také dnem bosorek. Kolem půlnoci se prý bosorky umývaly v potoce či v tuto dobu praly prádlo. Jejich moc zlomilo až zvonění kostelních zvonů. Obecně rozšířená pověra, že na Velký pátek se otevírají poklady, je dochovaná i na Horňácku, váží se k ní některé pověsti.

            Hlavním velikonočním obyčejem byla „šlahačka“. Chlapci pletli „korbáče“ z vrbového proutí, kterými šlehali děvčata a ženy v každém domě, který navštívili, aby dotyčné dámy v následujícím roce neoprašivěly.  Za to byli obdarování velikonočním pečivem a malovanými vajíčky. V úterý potom děvčata chlapcům „šlahání“ oplácela.

| 10.08.2008 | Monika Frantova      

Tanečníci z Veličky připadali Afričanům jako andělé

Zájezd Veličky do Alžírska